Překvapivé mozkové experimenty

Stalo se v polovině minulého století. Na univerzitě v Kalifornii se připravoval zajímavý experiment. Dr. Weltman vybral skupinu studentů a zavřel je do tlakové komory 20 metrů pod hladinu. Studenti dostali k vyřešení dva úkoly, na kterých měli pracovat současně. Účelem bylo zjistit, jak se chovají lidé, když jsou vystaveni psychickému tlaku. Na rozdíl od skupinky studentů řešící stejné úkoly za normálních podmínek, „ponoření“ studenti dokázali vyřešit jen jeden úkol, a to ještě s velmi velkým vypětím sil. Ve skutečnosti se ovšem tlaková komora k vodě ani nepřiblížila a po celou dobu experimentu zůstala na souši…

Zachvívá se váš mozek při myšlenkách na experimenty vzrušením? Nezachvívá? Tak buď se nemá co zachvívat, nebo je váš myšlenkový aparát na takové úrovni, že dokáže zesměšnit i ten nejdokonalejší počítač. Ale ať je to tak nebo tak, mozek je úžasnou částí lidského těla. Řídí většinu činností lidského těla a mnohé jeho části mají své zvláštní a tajemné úkoly. Mozkem se zabývají vědci z různých oborů. Tak například neurologové zkoumají, jakým způsobem mozek funguje, a třeba psychology zajímá, jak mozek ovlivňuje chování člověka. Některé psychologické experimenty mohou být fakt drsné, ale to za chvíli poznáte sami…

Prapodivné kruhy

Pozor! Při tomto pokusu kolem vás může vzniknout svinčík! Předejděte mu položením novin na pracovní stůl nebo si pokus připravte někde venku na trávníku. Připravte si zavařeninové víčko, tužku, tempery nebo vodovky a štětec, výkres. Obkreslete na papír vedle sebe dvě víčka tak, aby vznikly dva samostatné kruhy. Jeden kruh vybarvěte tmavou barvou, druhý světlou. Pro začátek zvolte kombinaci tmavě červená a žlutá, ale zkuste experimentovat s různými dvojicemi tmavá  – světlá. Nechte barvy uschnout a pověste výkres na zeď. Odstupte pár kroků a oba kruhy pozorujte. Vypadají oba stejně velké, nebo se vám zdají různě velké? Zdá se větší tmavý nebo světlý kruh? U které z barevných kombinací je efekt nejpatrnější? Jak má pokus dopadnout vám přímo neřeknu, ale pouze napovím. Tento psychologický experiment má totiž velmi zajímavé využití. Pokud máte poněkud prostorově výraznějšího kamaráda, poraďte mu, ať nosí tmavší oblečení. Bude v něm vypadat lépe.

Bělejší než bílá

Co když nás o prázdninách potká pošmourný a zamračený den? Nejlépe vylepšit si ho nějakým zajímavým pozorování! Potřebujete jen velmi málo – list papíru (bílý výkres) a zrcadlo. Položte papír na zem na volné prostranství, daleko od všech stromů  a budov. Podívejte se na něj a hned poté se zadívejte na oblohu. Papír by měl být světlejší. Je to tak? Pak položte na zem zrcadlo tak, aby se v něm odrážela pouze obloha a nic jiného proveďte totéž – podívat se na zrcadlo, podívat se na oblohu. Asi nebude žádný rozdíl mezi tím, co vidíte v zrcadle a na obloze – dvojnásobné pošmourno. Ve třetím kroku zakryjte polovinu zrcadla výkresem – obloha odrážející se v zrcadle by měla být bělejší než papír! Není? Tak to je asi hooodně pošmourno… Pokud totiž pozorujete něco ve tmě, zdá se vám jakékoliv světýlko mnohem jasnější než na osvětleném místě.

Zmenšete si Měsíc

Pokud bude Měsíc v úplňku, srolujte si list papíru do trubičky o průměru asi 2 cm. Přiložte trubičku k jednomu oku, druhé zavřete a podívejte se přes trubičku na Měsíc. Pak zavřete oko, kterým se díváte do trubičky a otevřete to druhé. Vše zopakujte několikrát rychle za sebou. A nebojte se  – ať se děje co se děje, Měsíc opravdu zůstává stále stejně velký. To jen když ho sledujeme spolu s nějakým blízkým předmětem, vypadá větší. 

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!

 

 

Bernoulli, balónky a dveře

Co mají kapky vody, bubliny a obyčejný pouťový balónek společného? Zkuste kápnout na desku stolu třeba kapátkem (čím jiným, když mluvíme o kapkách) pár kapek vody. A pak nafukujte balónek. Pozorujte a porovnávejte. Všímáte si? Mají skoro stejný tvar. Pokud byste měli možnost pozorovat, jak vypadají kapky vody na palubě kosmické lodi, všimli byste si, že mají ideální kulový tvar. Volná voda na povrchu tělesa se totiž podobně jako balónek snaží zaujmout tvar s nejmenším povrchem. Takovou vlastnost má z geometrických těles právě koule.  A tak kapky vody, stejně jako nafukující se balónek, mají tvar blízký kouli.

Antibubliny

Dokážete vysvětlit, co to je bublina? Bubliny jsou tvořené tenkou slupkou (obvykle voda se saponátem) obklopující vzduch, který je i vně bubliny. Antibublina je přesný opak. Voda vevnitř, vzduchová slupka, voda vně. Tenká vrstva vzduchu stočená do tvaru koule, vyplněná a obklopená kapalinou. Antibubliny známe od roku 1932, ale vědci o nich neví zhola nic. To nám však nemůže zabránit v pokusech vyrobit je!  V jedné sklenici si připravte roztok vody se saponátem (jedna čajová lžička postačí). V této sklenici pečlivě rozpusťte potravinářskou barvu, aby voda získala pěknou sytou barvu. Druhou sklenici (třeba zavařovací) postavte do misky, nalijte do ní vodu, přilijte saponát, opatrně rozmíchejte a dolijte vodou – všechna pěna a ostatní „nepořádek“ odteče do misky a hladina zůstane krásně čistá a rovná. Z první sklenice odeberte kapátkem (pipetou, brčkem) trochu obarvené kapaliny a v blízkosti hladiny kapejte do druhé sklenice. Chce to trochu cviku, trpělivosti – všechno to určitě máte, a tak se vám po chvíli začnou vytvářet antibubliny! Barevná kapka obklopená vzduchem ve vodě.

Jak se mění objem vzduchu

POZOR! V tomto pokusu se pracuje s horkou vodou! Poproste o pomoc dospělého. Horká voda a horká vodní pára mohou způsobit vážné popáleniny. Dvě zavařovací sklenice, úzká sklenice (musí se vejít do těch zavařovacích), pouťový balónek, horká a studená voda – to jsou potřeby pro další pokus. Na hrdlo úzké sklenice navlečte balónek (vzduch nesmí dovnitř ani ven). Do jedné zavařovací sklenice nalijte horkou vodu (pozor, může prasknout!), do druhé studenou. Sklenice naplňte pouze do poloviny, ať vám voda nepřeteče. Postavte úzkou sklenici do horké vody a chvíli pozorujte, jak se chová balónek. Pak vložte sklenici do studené vody (pár kostek ledu vodu více ochladí a pokus bude zřetelnější). Pozorujete nějakou změnu? Průběh pokusu zakreslete, popište, třeba se i pokuste o vysvětlení a pošlete nám jej.

Zamilované balónky

Dva pouťové balónky nafoukněte na stejnou velikost, zavažte a pověste na provázek do stejné výšky ve vzdálenosti asi 5 cm od sebe v místnosti, kde neproudí vzduch. Co se stane, když přesně mezi balónky prudce fouknete? Logické je předpokládat, že se od sebe odfouknou. Tak schválně – vyzkoušejte a uvidíte!

Významný fyzik a matematik Daniel Bernoulli, žijící v 18. století, objevil zajímavý jev. V místě, kde proudí vzduch, je nižší tlak než tam, kde je vzduch v klidu. Mezi balónky tedy proudí vzduch a je tam menší tlak než na vzdálených stranách balónků. V důsledku tohoto jevu budou tedy balónky přitlačeny k sobě! Stejným způsobem dokážete vysvětlit, proč průvan zabouchne pootevřené dveře.

 

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!