Co bylo dřív: slepice nebo vajíčko? Jistě jste tuto hádanku už mnohokrát řešili. A věřím tomu, že k vědeckým rozepřím docházelo již ve školce. Došli jste k nějakému řešení? Lidé, kteří neradi řeší zajímavé úlohy, mávnou rukou a opáčí: „Co je to za nesmysl?“ Hloubalové přemýšlí, přemýšlí a přijdou s odpovědí, že asi vajíčko – vždyť přece z vajíčka se líhnuli dinosauři v době, kdy slepice ještě vůbec netušily, že se stanou součástí Darwinovy evoluční teorie. A debrujárské řešení? Samozřejmě, že nejdříve musí být vajíčko! Z něj se vyklube kuřátko a až z něj pak vyroste slepice! Ale vážně: vzhledem k tomu, že z vajíček se líhnuli dinosauři a slepice přišly na svět o hodně později…
Ke skořápce se váže náš první pokus - vejce, které dýchá. Nevěříte? Podívejte se na vajíčko přes silnou lupu. Uvidíte nepatrné póry, kterými si vajíčko vyměňuje s okolím pachové informace. Důkaz? Pokud je uchováváte v lednici mimo jejich uzavřený obal, přebírají ze svého okolí vůně nebo zápachy. Když vejce ponoříte do horké vody, budou se póry uvolňovat drobné bublinky vzduchu.
A dokážete obsah vajíčka dostat ven, aniž byste rozbili jeho skořápku? Že to nejde? Ale vážení, trocha přemýšlení, dávat pozor ve škole ( u tohoto pokusu zejména v chemii) – a najednou zjistíte, že slovo nejde neznáte! Vložte vajíčko do sklenice s octem. Vše postavte na klidné místo v kuchyni – nezapomeňte k němu přiložit lístek „pozor pokus, nevyhazovat!“ – a nechejte ho 24 hodin odpočívat. Pššššt. Na druhý den potichoučku přistupte a nebudete věřit vlastním očím – vajíčko bude nahé! Jak to? Ocet je totiž slabá kyselina, která dokáže rozpustit vaječnou skořápku. Vaječná ochranná blána však s octem nereaguje, a tak udrží obsah vajíčka pohromadě.
Vaječná skořápka je skoro celá tvořena uhličitanem vápenatým. To je vcelku běžný minerál, který nacházíme po celé zeměkouli v různých podobách - mramor, křída, vápenec. Využívají ho také živé organismy, protože ho najdeme v kostech, v lasturách, hlemýždích ulitách a samozřejmě také ve vaječných skořápkách. Uhličitan vápenatý se také používá třeba k neutralizaci kyselých půd (všimli jste si, že některé zahrádky bývají posypané bílým práškem?) nebo vody v řekách a jezerech po kyselých deštích. Z vodovodních kohoutků nám teče chemicky neutrální pitná voda, a proto do ní klidně můžeme vajíčko ponořit a nic se mu nestane.
Vajíčka jsou překvapivě tvrdá. Dokážou odolat poměrně velkým rovnoměrně rozloženým silám. Vždyť slepice málokdy vajíčko rozsedne. Pokud ale na vajíčko působí síly nerovnoměrně (ťuknutí o hranu nádoby, nebo pád na zem), snadno se rozbijí. Při následujícím pokuse buďte velmi opatrní. Nezapomeňte požádat rodiče, jestli jej můžete provést. Je k němu třeba trocha šikovnosti. V opačném případě zaneřádíte vše kolem sebe. Vezměte si vajíčko a sevřete ho do dlaně. Stiskněte ho tak, abyste na něj tlačili ze všech stran stejně velkou silou. I když budete tlačit velmi silně, pravděpodobně se ho nepodaří rozbít. Pro jistotu provádějte pokus nad umyvadlem nebo nějakou nádobou. Může se totiž stát, že vajíčko bude nepatrně naťuklé, nebo zapomenete sundat prstýnek a pak budete mít co uklízet… Přeji příjemnou zábavu!
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Ke skořápce se váže náš první pokus - vejce, které dýchá. Nevěříte? Podívejte se na vajíčko přes silnou lupu. Uvidíte nepatrné póry, kterými si vajíčko vyměňuje s okolím pachové informace. Důkaz? Pokud je uchováváte v lednici mimo jejich uzavřený obal, přebírají ze svého okolí vůně nebo zápachy. Když vejce ponoříte do horké vody, budou se póry uvolňovat drobné bublinky vzduchu.
A dokážete obsah vajíčka dostat ven, aniž byste rozbili jeho skořápku? Že to nejde? Ale vážení, trocha přemýšlení, dávat pozor ve škole ( u tohoto pokusu zejména v chemii) – a najednou zjistíte, že slovo nejde neznáte! Vložte vajíčko do sklenice s octem. Vše postavte na klidné místo v kuchyni – nezapomeňte k němu přiložit lístek „pozor pokus, nevyhazovat!“ – a nechejte ho 24 hodin odpočívat. Pššššt. Na druhý den potichoučku přistupte a nebudete věřit vlastním očím – vajíčko bude nahé! Jak to? Ocet je totiž slabá kyselina, která dokáže rozpustit vaječnou skořápku. Vaječná ochranná blána však s octem nereaguje, a tak udrží obsah vajíčka pohromadě.
Vaječná skořápka je skoro celá tvořena uhličitanem vápenatým. To je vcelku běžný minerál, který nacházíme po celé zeměkouli v různých podobách - mramor, křída, vápenec. Využívají ho také živé organismy, protože ho najdeme v kostech, v lasturách, hlemýždích ulitách a samozřejmě také ve vaječných skořápkách. Uhličitan vápenatý se také používá třeba k neutralizaci kyselých půd (všimli jste si, že některé zahrádky bývají posypané bílým práškem?) nebo vody v řekách a jezerech po kyselých deštích. Z vodovodních kohoutků nám teče chemicky neutrální pitná voda, a proto do ní klidně můžeme vajíčko ponořit a nic se mu nestane.
Vajíčka jsou překvapivě tvrdá. Dokážou odolat poměrně velkým rovnoměrně rozloženým silám. Vždyť slepice málokdy vajíčko rozsedne. Pokud ale na vajíčko působí síly nerovnoměrně (ťuknutí o hranu nádoby, nebo pád na zem), snadno se rozbijí. Při následujícím pokuse buďte velmi opatrní. Nezapomeňte požádat rodiče, jestli jej můžete provést. Je k němu třeba trocha šikovnosti. V opačném případě zaneřádíte vše kolem sebe. Vezměte si vajíčko a sevřete ho do dlaně. Stiskněte ho tak, abyste na něj tlačili ze všech stran stejně velkou silou. I když budete tlačit velmi silně, pravděpodobně se ho nepodaří rozbít. Pro jistotu provádějte pokus nad umyvadlem nebo nějakou nádobou. Může se totiž stát, že vajíčko bude nepatrně naťuklé, nebo zapomenete sundat prstýnek a pak budete mít co uklízet… Přeji příjemnou zábavu!
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat