Šprtec – kouzlo přenosu pohybu

Slyšeli jste už někdy slovo šprtec? Mladší zřejmě znají spíš hru, která k nám dorazila ze Švédska a které se také říká stolní hokej. Ti starší si možná pamatují na líté boje o školních přestávkách v jednodušší variantě stolního hokeje, ke které stačila pouze školní lavice, jedna lehčí mince (puk), dvě těžší mince (hráči) a kus ulomeného pravítka (hokejka). Hra vznikla v hospůdkách na jižní Moravě a populární byla v 50. a 60. letech minulého století zejména v okolí Brna a dnešního Zlína, ale k vidění byla i v jiných místech republiky. Pravidla byla velmi jednoduchá – pomocí „hokejky“ strčit do „hráče“ tak, aby „puk“ trefil branku. Hra trvala obvykle 2x5 minut, což je ideální délka na školní přestávku. Po zvonění na hodinu se do hry mnohdy zapojil i sám pan učitel…

Fyzikální princip šprtce je velmi jednoduchý. Když jedna mince trefí přímo druhou minci, předá jí část své energie. První mince po nárazu může změnit směr, zpomalit a nakonec  úplně zastaví. Před srážkou byla veškerá energie v prvé minci, po srážce se rozdělí mezi obě mince a postupně se spotřebuje na překonávání tření. Jak prosté, milý Watsone. 

Pomocí následujících pokusů zjistíte, jak může jedno těleso přenést pohyb na druhé těleso nárazem, a jak se vytvářejí pohyby reakcí těles. Když totiž těleso v pohybu narazí do tělesa v klidu, může mu částečně nebo úplně svoji energii předat.

Řetězový pohyb

Připravte si dlouhé pravítko a dvě mince. Pravítko položte na hladký povrch. Jednu minci položte na hladký povrch k pravítku tak, aby se dotýkala jeho kratší strany. Druhou mincí narazte na opačné straně do pravítka. Jaký je závěr vašeho pozorování? Když mince narazí do pravítka, druhá mince se odrazí, jako by byla sama přímo zasažena.  Síla mince v pohybu se přenese na pravítko a na druhou minci.  Říkáte si možná, že je to přece jasné.  To je ale každý vynález nebo objev vždy poté, co s ním přijde někdo jiný. Vzpomeňte si na školu – ten druhý má vždycky lehčí příklady…

Napadá vás, co by se dalo prozkoumávat dál? Co když mince nebudou stejné, když budeme narážet napřed lehčí a pak těžší – posunou se o stejnou vzdálenost? A jak to dopadne, když vynecháme pravítko mezi mincemi, nebo když ho nahradíme jednou či více stejnými mincemi. Dokážete si vždy výsledek pokusu zdůvodnit?

Přenos pohybu

Budete potřebovat osm stejných kuliček, dvě stejně velké knihy a list kancelářského papíru.  Knihy přiložte hřbety k sobě. Mezi hřbety knih nechejte mezeru. Přes knihy položte list a vtlačte jej mezi hřbety, čímž vytvoříte jakýsi kanálek. Do kanálku vložte sedm koulí tak, aby se dotýkaly. Osmou koulí narazte do řady koulí v kanálku. Pak pokus zopakujte, ale tentokrát narazte do řady koulí dvěma a potom třemi koulemi. Chovají se koule pokaždé stejně? Pozorujte, pozorování zapište, nakreslete a pošlete mailem. Část zdůvodnění vám poskytnu. Energie pohybu narážející koule se přenáší postupně z jedné koule na druhou – první předá svoji energii druhé kouli a sama ji ztratí. Stejně tak druhá koule třetí, třetí čtvrté atd. Poslední ale před sebou nemá nic, čemu by energii mohla předat, a tak je touto energií uvedena do pohybu. 

Newtonova houpačka

Na obrázku je řada kyvadel na dvojitém závěsu – Newtonova houpačka neboli rázostroj. Dá se jednoduše koupit. Ale co takhle se pokusit vyrobit rázostroj sami? Přemýšlejte, vyrábějte, foťte. Fotky pošlete mailem a uvidíme, co se z toho vyvine.

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!