Vzduch nás nejen obklopuje, ale také vyplňuje každý prostor, který by zůstal jinak prázdný. Najdeme ho všude a to i tam, kde bychom ho vůbec nečekali. Je ve vodě, v rostlinách, v těle živočichů i v rozmanitých tělesech. Vzduch je směs plynů a tvoří obal kolem zeměkoule, který nás chrání například před spoustou nepříjemností z vesmíru. Vzduch je velmi užitečný a velmi potřebný. Umožňuje koloběh vody v přírodě a udržuje na Zemi přijatelnou teplotu pro život. Má vliv na všechny chemické proměny, žádný živý organismus by bez něj nemohl existovat. Je důležitou průmyslovou surovinou. Víte z čeho se vzduch skládá? Jednou jsem na takto položenou otázku slyšel odpověď, že „vzduch se skládá z dusíku, kyslíku a vzácných plynů, jako je třeba heligon a paragon“. Odpověď zase až tak úplně špatná není. Mimochodem víte, co znamenají ta dvě nesprávná slova v odpovědi? Vzduch nemůžeme vidět a je velmi lehký, ale přesto ho dokážeme s jednoduchými a běžnými pomůckami zvážit.
Váha na vzduch
Připravte si dvě brčka o délce 15 cm a 30 cm (to můžete v nouzi vyrobit slepením dvou kratších, ale je třeba si dost pohrát s jeho vyvážením), dva úplně stejné balónky, dvě stejné plechovky, izolepu a fix. Kratší brčko přilepte k horním víčkům stojících plechovek jako hrazdičku. Přesně rozměřte a fixem označte střed delšího brčka a lepicí páskou k jeho koncům upevněte dva balonky. Brčko položte vyznačeným středem na to kratší, připevněné k plechovkám. Brčko zůstane ve vodorovné poloze (hodně záleží na přesném rozměření brčka a pečlivém přilepení balonků). Vzhledem k tomu, že balonky jsou stejné (mají stejnou hmotnost) a soustava brček je vlastně modelem rovnoramenných vah, tak to ani nemůže být jinak. Co když ale jeden z balonků nafoukneme a opět položíme středem na hrazdičku? (Asi to bude problém provést, ale problémy jsou od toho, aby se řešily.) Budou balonky opět v rovnováze? A pokud nebudou, ke kterému z balonků bude opěrný bod blíže? Dokážete výsledek pokusu zdůvodnit? Mělo by vám stačit prolistovat učebnicí fyziky pro sedmáky.
Vzduch ve vodě
Možná vás zaskočila informace z úvodu článku, že voda také obsahuje vzduch. To je ale velmi snadné ověřit. Nalijte vodu do sklenky s vodou a nechejte ji v dosahu nějakého tepelného zdroje (třeba večer pod rozsvícenou lampou nebo třeba na Slunci). Když se voda zahřeje, uvidíte bublinky, které se začnou hromadit u stěn sklenice. Člověk bohužel nedokáže vzduch obsažený ve vodě využít k dýchání při potápění, a proto si musí pomáhat jinak. Třeba šnorchlem – dýchací trubicí, kterou přivádí do plic vzduch z prostoru nad hladinou.
Unesete vzduch z místnosti?
Jak asi je těžký vzduch v obývacím pokoji? Unesete ho? Bude těžší než vy? Je těžké to zjistit? Kdepak, půjde to snadno. Stačí umět trochu měřit a počítat. Změřte délku stěn obýváku a jeho výšku s přesností na desetiny metru. Vynásobte získané rozměry mezi sebou, tak získáte objem místnosti v krychlových metrech (pro jednoduchost předpokládáme, že váš obývák má čtvercovou nebo obdélníkovou podlahu). Je zjištěno a ověřeno, že jeden metr krychlový vzduchu váží asi tak 1,2 kg. Když tedy vynásobíme objem místnosti hmotností jednoho metru krychlového vzduchu, vypočítáme hmotnost vzduchu v místnosti. Než se pustíte do výpočtů, zkuste odpovědi na položené otázky odhadnout. Možná vás vypočítané hodnoty překvapí…
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte třeba na naši klubovou emailovou adresu. Zajděte se také podívat na naše webové stránky - možná tam najdete něco, co vás zaujme. Ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádné komentáře:
Okomentovat