Zvuk obvykle nepovažujeme za nic zvláštního. Možná proto, že nás provází celý den Ovšem i s takovým obyčejným zvukem se dokážeme celkem dobře pobavit. Určitě jste někdy zkoušeli „vyrobit ozvěnu“. Přitom jste možná zjistili, že někdy vzniká více ozvěn najednou a jindy vůbec žádná. Dnes si ukážeme, co se dá udělat se zvukem, který vytváříme vlastními hlasivkami. Zvuk je vlastně vlnění, které se šíří vzduchem. Hlasivky rozkmitají částice vzduchu, které jsou s nimi v bezprostředním kontaktu, a tyto částice pak kmitání přenášejí na částice sousední. Zvukové vlny, ač se to nezdá, jsou natolik silné, že dokážou některá tělesa (v našem případě tedy spíše tělíska) rozkmitat a rozpohybovat. Většinou se o tom můžeme přesvědčit pouze nepřímo, protože samotné částice nejsou pozorovatelné díky své nepatrné velikosti. Jak uvidíte sami, rozkmitat vlastním hlasem předměty je velmi jednoduché.
Připravte si nafukovací balónek, trochu soli, cukru nebo krupice (buďte opatrní, snadno vznikne nepořádek), sklenici, ze které doma pijete vodu (měla by mít tlustší sklo, aby vám nepraskla), velký kelímek od jogurtu a nůžky. Odstřihněte z balónku nafukovací otvor a to co vám zůstane napněte přes horní část sklenice. Vznikne vám takový malý „sklenicobalonkový“ bubínek. Sklenici postavte na pevnou rovnou plochu a blánu posypte špetkou soli. Snad vaši sousedé mají pochopení pro vědecké experimenty, protože teď musíte v blízkosti sklenice mluvit velice nahlas. No spíše řvěte co nejvíc. Řvěte přitom opatrně, abyste nerozfoukávali zrníčka soli na bláně. Pokud vám ještě při vyluzování hlasitých zvuků zbývají síly, pozorujte, co dělají krystalky soli na bláně. Jinak jste celý pokus prováděli zbytečně.
Co byste měli vidět? Zvukové vlny mají dostatek energie, aby rozkmitaly blánu balónku. Krystalky soli mají téměř zanedbatelnou hmotnost, a tak není problém, aby začaly na bláně „tančit“. Čím hlasitější zvuky vydáváte, tím více blána vibruje a krystalky více poskakují. Že jste nic neviděli? Přiznávám, že řvát a pozorovat moc dobře dohromady nejde. Stačí, když najdete stejně vědecky nadšeného kamaráda a experimentujte s ním. Možná by se také dala využít hlasová energie rodičů v okamžiku, když přinesete domů špatnou známku, nebo poznámku. Obojí samozřejmě z vědeckých důvodů…
Ale možná bude přece jen jednodušší a bezpečnější pokusit se předchozí pokus technicky vylepšit a obejít se bez zbytečného dráždění rodičů. Přece jenom vánoce jsou za dveřmi... V tom případě se v kuchyni poohlédněte po trychtýři (správně česky se říká nálevka). Do kelímku od velkého jogurtu vystřihněte malý kruhový otvor tak, aby se do něj dal nastrčit výtokový otvor nálevky. Na kelímek samozřejmě natáhněte blánu od balónku a tu posypte opět solí. Připraveni? Tentokrát hlučte do nálevky zasunuté do kelímku. Je efekt zřetelnější? Vaše hlasivky vyrábí zvuk, který má takovou energii, že dokáže skutečně pohybovat tělesy!
Napadají vás další náměty jak pozorování vylepšit? Co když kelímek nebo sklenička nebudou stát přímo na tvrdé desce stolu, ale podložíte je třeba novinami, rozloženým papírovým kapesníkem? Vyzkoušejte do trychtýře pustit zvuk z reproduktoru rádia - jak budou zrníčka reagovat při měnící se hlasitosti? Budou více poskakovat při zprávách, nebo hudbě? A mají některý druh hudby raději? Budou více skotačit při tvrdé hudbě, nebo když jim pustíte Mozarta?
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Připravte si nafukovací balónek, trochu soli, cukru nebo krupice (buďte opatrní, snadno vznikne nepořádek), sklenici, ze které doma pijete vodu (měla by mít tlustší sklo, aby vám nepraskla), velký kelímek od jogurtu a nůžky. Odstřihněte z balónku nafukovací otvor a to co vám zůstane napněte přes horní část sklenice. Vznikne vám takový malý „sklenicobalonkový“ bubínek. Sklenici postavte na pevnou rovnou plochu a blánu posypte špetkou soli. Snad vaši sousedé mají pochopení pro vědecké experimenty, protože teď musíte v blízkosti sklenice mluvit velice nahlas. No spíše řvěte co nejvíc. Řvěte přitom opatrně, abyste nerozfoukávali zrníčka soli na bláně. Pokud vám ještě při vyluzování hlasitých zvuků zbývají síly, pozorujte, co dělají krystalky soli na bláně. Jinak jste celý pokus prováděli zbytečně.
Co byste měli vidět? Zvukové vlny mají dostatek energie, aby rozkmitaly blánu balónku. Krystalky soli mají téměř zanedbatelnou hmotnost, a tak není problém, aby začaly na bláně „tančit“. Čím hlasitější zvuky vydáváte, tím více blána vibruje a krystalky více poskakují. Že jste nic neviděli? Přiznávám, že řvát a pozorovat moc dobře dohromady nejde. Stačí, když najdete stejně vědecky nadšeného kamaráda a experimentujte s ním. Možná by se také dala využít hlasová energie rodičů v okamžiku, když přinesete domů špatnou známku, nebo poznámku. Obojí samozřejmě z vědeckých důvodů…
Ale možná bude přece jen jednodušší a bezpečnější pokusit se předchozí pokus technicky vylepšit a obejít se bez zbytečného dráždění rodičů. Přece jenom vánoce jsou za dveřmi... V tom případě se v kuchyni poohlédněte po trychtýři (správně česky se říká nálevka). Do kelímku od velkého jogurtu vystřihněte malý kruhový otvor tak, aby se do něj dal nastrčit výtokový otvor nálevky. Na kelímek samozřejmě natáhněte blánu od balónku a tu posypte opět solí. Připraveni? Tentokrát hlučte do nálevky zasunuté do kelímku. Je efekt zřetelnější? Vaše hlasivky vyrábí zvuk, který má takovou energii, že dokáže skutečně pohybovat tělesy!
Napadají vás další náměty jak pozorování vylepšit? Co když kelímek nebo sklenička nebudou stát přímo na tvrdé desce stolu, ale podložíte je třeba novinami, rozloženým papírovým kapesníkem? Vyzkoušejte do trychtýře pustit zvuk z reproduktoru rádia - jak budou zrníčka reagovat při měnící se hlasitosti? Budou více poskakovat při zprávách, nebo hudbě? A mají některý druh hudby raději? Budou více skotačit při tvrdé hudbě, nebo když jim pustíte Mozarta?
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat