Rozpuštěný a vypuštěný

Ne, nebojte se. Dnes nebudeme hovořit o filmu. Ale určitě znáte filmové zpracování proslulého díla českého velikána Járy Cimrmana, jehož název je dnes v nadpise. Já si z toho filmu nejvíce oblíbil větu, kterou řekla vyšetřovaná Vilma praktikantu Hlaváčkovi: "Hledej, šmudlo"...

Ale pojďme k vědě. Asi 60% těla dospělého člověka tvoří voda. Významnou většinu vody na planetě Země tvoří roztok soli ve vodě. Množství soli ve vodě měříme nejčastěji v procentech. Průměrná slanost mořské vody je asi 3,6% (v každém litru vody je tedy přibližně 36 gramů soli). Nejslanější voda je pak v Mrtvém moři, kde každý litr vody obsahuje kolem 330 gramů soli! Dokonce i rybníky, jezera, vodní toky či studny obsahují velké množství rozpuštěných solí – samozřejmě, že solí jiných, než je ta naše kuchyňská. A když budete někdy na prohlídce některé z krásných moravských jeskyní, zeptejte se, jak vznikají krápníky. 

Rozpustí se – nerozpustí se?

Prozkoumejme, jak se různé látky rozpouští nebo naopak nerozpouští. Připravte si několik sklenic, vodu, lžičku a různé druhy látek (sůl, písek, cukr, rýže, med, mletá káva, mouka, …). Všechny sklenice naplňte vodou. Do každé z nich přidejte jednu lžičku látky a řádně rozmíchejte. Co se stane? Některé látky ve vodě zmizí, jiné ji zabarví, některé vyplavou na povrch, další klesnou ke dnu. Ty látky, co ve vodě zmizí, se v ní rozpustí, a proto jim říkáme rozpustné. Voda je pak rozpouštědlem. Mnohé látky se ve vodě rozpouštějí velice dobře, jiné se vodě ubrání. Těmto látkám říkáme voděodolné a jsou ve vodě nerozpustné. Zůstanou oddělené a dobře viditelné. 

Hrátky s rozpouštěním

Jak urychlit rozpouštění? Do jedné sklenice nalijte asi tak do poloviny studenou a do druhé stejné sklenice teplou vodu. Do obou sklenic nasypte jednu lžíci krupicového cukru, míchejte a porovnávejte rychlost rozpouštění. Jaký je váš závěr? Pokus je jednoduchý a známý. Tak zkuste jiný. Kolik kávových lžiček tohoto cukru se rozpustí ve studené vodě a kolik ve vodě teplé? Bude jich stejný počet nebo v některé ze sklenic dokážete rozpustit více?  Že jste tento pokus také dělali ve škole? Tak ještě jeden. Nalijte do dvou sklenic stejné množství teplé vody (napadne vás proč teplé a ne studené?). V jedné rozpouštějte krupicový cukr a ve druhé sůl. Obě látky vypadají na první pohled stejně, ale přesto se od sebe dají pouhým pohledem rozeznat. Rozpustí se ve sklenicích stejné množství obou látek? Pozor na rychlé a unáhlené závěry! Není nad dobře provedený pokus…

Nasycené roztoky

Když se látka ve vodě už nerozpouští, znamená to, že je roztok nasycený. Molekuly teplé vody mají větší energii, kterou dokážou velmi dobře využít na rozbíjení krystalů látky. Proto v teplé vodě rozpustíte více látky než ve studené. Fajn. Tak jsme rozpustili v teplé vodě tolik soli, kolik jen šlo. Co se asi stane, když nyní vodu nasycenou rozpuštěnou solí ochladíme? Pro urychlení pokusu můžete sice použít ledničku, napínavější je  pokus provádět v zimě přes noc za oknem. Do ledničky totiž nevidíme…

Zpět k čisté vodě

Nachystejte si skleničku s vodou a rozmíchejte v ní něco málo hlíny tak, aby roztok připomínal polévku. Dokázali byste z takto znečištěné vody získat opět čistou vodu? Úplně čistou vodu získat nedokážete, ale použitím různých filtrů ji můžete více či méně vyčistit. Experimentujte s různými filtry – drobné kamínky, písek, mech, textilní či papírový filtr apod. Který z filtrů vyčistí vodu nejvíce?

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!