Víte co jsou to zemáky? Nebo erteple, kobzole, jablóška, krumple, grule či bandory? A c o brambory – ty znáte? Všechna ta divná slova z úvodu jsou právě krajové názvy pro brambory. Na našich stolech je potkáváme velice často a v různých podobách – jako bramborovou kaši, maštěné, americké, hranolky, pečené ve slupce. Brambory byly pro Čechy asi největším potravinářským objevem a docela u nás zdomácněly. Dnes už téměř nikdo neví, že jejich domovinou je jihoamerické Peru, kde byly brambory pěstovány už před pěti tisíci lety. Do Evropy je prý přivezli Španělé v polovině 16. století po dobytí incké říše Inků. O tom, jak se brambory dostaly do našich kuchyní, existuje několik různých historek, jako například ta, podle které se brambory nejdříve pěstovaly v domech bohaté šlechty jako okrasná rostlina.
My sice brambory použijeme k několika roztodivným pokusům, ale snad neškodí, když rodiče překvapíte nějakou dobrou mňamkou. Co třeba brambory na loupačku? Brambory umyjete a uvaříte ve slupce. Na stůl připravíte tvaroh, máslo a sůl. Každý si oloupe svoji bramboru, posolí a omastí máslem, dá na ni tvaroh a může si pochutnávat. A s mlékem to prostě nemá chybu.
K prvnímu pokusu budeme potřebovat syrovou bramboru, tři stejné sklenice s vodou, sůl. Poproste nějakého ochočeného dospělého ať vám připraví z brambory tři stejné krychličky. Do první sklenice s vodou dejte první krychličku a nasypte plnou lžičku soli. Do druhé sklenice dejte druhou krychličku se špetkou soli a do třetí sklenice poslední bramborovou krychličku. Po 30 – 60 minutách krychličky vyndejte a porovnejte jejich velikost s původní. Máte po ruce čtvrtou sklenici a nezbylo vám náhodou ještě na výrobu jedné bramborové kostky? Pak rozpusťte ve vodě lžičku cukru a po hodině srovnejte velikost s ostatními. To co uvidíte má na svědomí osmóza. Brambory jsou tvořené buňkami. Každá z buněk je obklopená membránou – ta drží části buňky uvnitř a brání průniku jiným částicím zvenku. To se ale netýká vody. Ta může volně procházet z řidšího roztoku do koncentrovanějšího. Jestli je tedy voda vně buňky slanější, bude proudit přes membránu zevnitř ven. To samé se stane ve sladké vodě, jen bramborová kostka bude tvrdší než ze slané vody.
Napadlo by vás, že brambora může vyrábět elektrický proud? Přesvědčit se je velmi jednoduché. Stačí mát syrovou bramboru, měděný odizolovaný drát, hřebík a sluchátka třeba z mptrojky. Do brambory zapíchněte drát a hřebík asi 1,5 cm daleko od sebe – budou fungovat jako elektrody zdroje napětí. Dejte si sluchátka na uši a jack od sluchátek přiložte k elektrodám. V okamžiku dotyku uslyšíte zřetelné prasknutí. Spojením elektrod projde sluchátky elektrický proud, který vyrobí zvukový efekt ve sluchátkách. Pokud jste čekali, že se ozve vaše oblíbená kapela, budete asi zklamaní. Spojením více brambor do série vyrobíte dostatečné napětí ke zprovoznění malé kalkulačky! Experimentujte s různými druhy ovoce nebo zeleniny a porovnávejte zvukové účinky. No a pokud máte po ruce voltmetr, pak vaše experimentování nabude opravdu vědeckých rozměrů…
Na závěr ještě jeden praktický příklad netradičního využití brambory. Pokud jste vášniví fotografové, možná vás něco podobného potkalo. V třeskuté zimě vám zatuhne fotoaparát či dojdou baterie v tu nejméně vhodnou chvíli. Jak by tomu šlo zabránit? Fotoaparát v zimě udržíte v přijatelné provozní teplotě pomocí obyčejné brambory. Stačí bramboru ve slupce uvařit ve vadě a zabalit ji do dobrého tepelného izolantu (alobal). Horká zabalená brambora dokáže poměrně dlouho vydávat teplo. Můžeme ji proto vložit do fotobatohu, kapsy, nebo si mezi horké brambory dát ohřívat baterie fotoaparátu. Tím zabráníte promrznutí fotoaparátu. Vtip, nebo je to myšlené vážně? Nápad je to určitě ujetý - vy byste jistě přišli na lepší. Teoreticky na něm není nic závadného. Měrná tepelná kapacita brambory je totiž dost vysoká – asi 3,6 kJ/kg °C.
My sice brambory použijeme k několika roztodivným pokusům, ale snad neškodí, když rodiče překvapíte nějakou dobrou mňamkou. Co třeba brambory na loupačku? Brambory umyjete a uvaříte ve slupce. Na stůl připravíte tvaroh, máslo a sůl. Každý si oloupe svoji bramboru, posolí a omastí máslem, dá na ni tvaroh a může si pochutnávat. A s mlékem to prostě nemá chybu.
K prvnímu pokusu budeme potřebovat syrovou bramboru, tři stejné sklenice s vodou, sůl. Poproste nějakého ochočeného dospělého ať vám připraví z brambory tři stejné krychličky. Do první sklenice s vodou dejte první krychličku a nasypte plnou lžičku soli. Do druhé sklenice dejte druhou krychličku se špetkou soli a do třetí sklenice poslední bramborovou krychličku. Po 30 – 60 minutách krychličky vyndejte a porovnejte jejich velikost s původní. Máte po ruce čtvrtou sklenici a nezbylo vám náhodou ještě na výrobu jedné bramborové kostky? Pak rozpusťte ve vodě lžičku cukru a po hodině srovnejte velikost s ostatními. To co uvidíte má na svědomí osmóza. Brambory jsou tvořené buňkami. Každá z buněk je obklopená membránou – ta drží části buňky uvnitř a brání průniku jiným částicím zvenku. To se ale netýká vody. Ta může volně procházet z řidšího roztoku do koncentrovanějšího. Jestli je tedy voda vně buňky slanější, bude proudit přes membránu zevnitř ven. To samé se stane ve sladké vodě, jen bramborová kostka bude tvrdší než ze slané vody.
Napadlo by vás, že brambora může vyrábět elektrický proud? Přesvědčit se je velmi jednoduché. Stačí mát syrovou bramboru, měděný odizolovaný drát, hřebík a sluchátka třeba z mptrojky. Do brambory zapíchněte drát a hřebík asi 1,5 cm daleko od sebe – budou fungovat jako elektrody zdroje napětí. Dejte si sluchátka na uši a jack od sluchátek přiložte k elektrodám. V okamžiku dotyku uslyšíte zřetelné prasknutí. Spojením elektrod projde sluchátky elektrický proud, který vyrobí zvukový efekt ve sluchátkách. Pokud jste čekali, že se ozve vaše oblíbená kapela, budete asi zklamaní. Spojením více brambor do série vyrobíte dostatečné napětí ke zprovoznění malé kalkulačky! Experimentujte s různými druhy ovoce nebo zeleniny a porovnávejte zvukové účinky. No a pokud máte po ruce voltmetr, pak vaše experimentování nabude opravdu vědeckých rozměrů…
Na závěr ještě jeden praktický příklad netradičního využití brambory. Pokud jste vášniví fotografové, možná vás něco podobného potkalo. V třeskuté zimě vám zatuhne fotoaparát či dojdou baterie v tu nejméně vhodnou chvíli. Jak by tomu šlo zabránit? Fotoaparát v zimě udržíte v přijatelné provozní teplotě pomocí obyčejné brambory. Stačí bramboru ve slupce uvařit ve vadě a zabalit ji do dobrého tepelného izolantu (alobal). Horká zabalená brambora dokáže poměrně dlouho vydávat teplo. Můžeme ji proto vložit do fotobatohu, kapsy, nebo si mezi horké brambory dát ohřívat baterie fotoaparátu. Tím zabráníte promrznutí fotoaparátu. Vtip, nebo je to myšlené vážně? Nápad je to určitě ujetý - vy byste jistě přišli na lepší. Teoreticky na něm není nic závadného. Měrná tepelná kapacita brambory je totiž dost vysoká – asi 3,6 kJ/kg °C.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat