Nebezpečné bubliny

Bubliny a nebezpečné? To je nesmysl, říkáte si. Vždyť s bublinami si hraje snad každé malé dítě. No a věřili byste tomu, že bublina může potopit loď? Ano, je to tak. V některých oblastech se na  dně oceánů mohou tvořit bubliny metanu. Tyto bubliny mají při vyplouvání na hladinu tvar koule o průměru až několik desítek metrů! V místě vynoření takovéto maxibubliny dochází ke snížení hustoty vody, a to může mít za následek potopení lodi. Navíc je metan plyn, který na vzduchu hoří,  a tak stačí nepozorné škrtnutí sirkou a neštěstí je hotovo. Ropné těžařské společnosti evidují na několik desítek takových událostí na svých těžebních plošinách. A pak že bubliny nejsou nebezpečné!

Katastrofa v kuchyni
Neberte bubliny na lehkou váhu! A stejně tak neberte nadpis tohoto pokusu za přehnaný. Pokud  nebudete pokus  provádět nad dřezem nebo vanou, vaši dospěláci určitě ještě dlouho budou cenit zuby! Připravte si dvě stejné sklenice, tři stejně velké čtvercové karty z výkresu na přikrytí okraje sklenice, limonádu s hodně bublinkami a vodu. Naplňte jednu sklenici vodou až po okraj a přikryjte výkresovou kartou. Tu držte pevně na sklenici s vodou, sklenici překlopte dnem vzhůru a kartu uvolněte. Já vím, tento pokus už tu jednou byl, a tak víte, že karta drží na obrácené sklenici s vodou, protože na ni působí síla vzduchu – atmosférický tlak. Ale co když sklenice nebude plná vody? Bude pokus probíhat stejně? Do druhé sklenice nalijte až po okraj limonádu a pokus proveďte úplně stejně jako se sklenicí plnou vody. Co se stane teď? Udrží se karta na sklenici aspoň pět sekund?  Jak se budou chovat různé druhy limonád? Velký vliv na průběh tohoto experimentu mají bublinky oxidu uhličitého v limonádě. Ještě jednou připomínám – nad dřez nebo nad vanu! Rodiče by nemuseli mít pochopení pro vaše vědecké experimentování!

Bublinková záhada
K tomuto pokusu budete potřebovat opět dvě sklenice stejné velikosti a tvaru. Nesmějí být špinavé ani mokré. Jedné z nich budeme říkat sklenice A. Její vnitřek pečlivě vyčistěte troškou čistícího prostředku, kápnutého na utěrku. Druhá sklenice bude sklenicí B. Obě sklenice naplňte do dvou třetin limonádou a pečlivě pár minut pozorujte. Vidíte rozdíl? Máte nějaký nápad, jak pokus vysvětlit? Správné vysvětlení se dozvíte na tomto místě za dva týdny.

Umění šumění
K tomuto pokusu použijeme dvě sklenice z předchozího pokusu. Do třetí stejné sklenice (sklenice C) nalijte do dvou třetin obyčejnou vodu. Výška hladin ve všech třech sklenicích by měla být stejná. Postavte všechny tři sklenice na okenní parapet, aby přes ně mohlo svítit slunce. Do každé sklenice vhoďte kostku cukru. Co byste měli zjistit? Ve sklenici C se tvoří pár bublinek, ve sklenici A jich je o málo více, ale zdaleka nejvíce se jich objeví ve sklenici B. Bublinky, které se objevují, vznikají z „kapes“ vzduchu v kostkách cukru. A ve sklenici B je jich nejvíce, protože v ní z předchozího pokusu zůstalo nejvíce oxidu uhličitého.

Vlastní bubliny
Vlastní bubliny jsou nejlepší. Příprava dobrého roztoku je však veliká věda. Roztok na foukání bublin nejsnáze připravíte z běžného prostředku na umývání nádobí a vody (nejlépe destilované nebo dešťové). Poměr, v jakém ingredience namíchat, je třeba odzkoušet. Hodně závisí třeba na kvalitě vody, vlhkosti vzduchu apod. Průměrná dávka je na 10 dílů vody 1 díl saponátu. Roztok dobře promíchejte a nechte asi jeden den odstát. Chcete-li, aby bublina vydržela dlouho, musíte zabránit jejímu vysychání. K tomu účelu může velmi dobře posloužit glycerín, ale bezpečnější bude přidat trochu želatiny, cukru, či sirupu. Začněte experimentovat s desetinou takové příměsi. Pokud se vám bude dařit, pak nám můžete zaslat fotografie svých bublin.

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!