Doufám, že jste aspoň někteří z vás nezůstali jen u čtení, ale jste obětovali část svého volného času minulému experimentu. Možná jste také o tom, jak vše bude probíhat, přemýšleli před provedením pokusu (vytvářeli jste hypotézu) a své závěry jste si potvrdili. Nebo možná také nepotvrdili. Obojí je správně. Podstatné totiž je přinutit mozek myslet. Někdy chybný závěr, špatný výsledek, nesprávná domněnka jsou cennější než ty správné, protože nám ukazují, kudy cesta nevede. Právě chybné kroky bývají tou nejveselejší částí vědeckého vyšetřování. Zejména pokud se jedná o chybné kroky někoho druhého. Ty si zejména pamatujeme hodně dlouho. Jak se říká: chemie je to, co zapáchá, biologie je to, co se hýbe a fyzika to, co se nedaří. A proto, ještě jedna dobrá rada: pokud se vám nějaký pokus před kamarády podaří, už ho neopakujte! Podruhé se nemusí podařit.
Kouzelníci si velmi často půjčují od vědců dovednosti, které pak nazývají triky. Jako třeba ten, který si budete moci po dnešku vyzkoušet. Trik, kterému říkáme balónek-fakír. Vezměte nafukovací balónek, nafoukněte ho a potom ho klidně propíchněte z jedné strany na druhou tenkou jehlicí nebo špičatou špejlí. K velkému překvapení přihlížejících balónek nejenže nepraskne, ale navíc po vytažení jehlice z balónku vzduch neunikne! No a potom stejnou jehlicí ho prudkým píchnutím prasknete. Nic si nevymýšlím, vskutku to tak funguje. A rozum je v koncích…
Určitě byste chtěli takový trik umět. Tak šup šup do obchodu koupit balónek. No a když už jste v papírnictví, podívejte se v regálech také po špejlích. Pro naši potřebu jsou nejlepší takové, co si je kupují řezníci – hladké a špičaté z obou stran. Jestli má být pokus úspěšný, nemůžete špejli či jehlici zapíchnout do libovolného místa balónků. Špejle musí do balónku vniknout jedním z jeho vrcholů. Tento trik totiž využívá dvě fyzikální vlastnosti – pružnost gumy a tlak uvnitř tělesa s podlouhlým tvarem. Povrch balónku je totiž v oblasti vrcholů (to je tam, kde ho nafukujete a na opačném konci balónku) méně napnutý. Tedy ne každého balónku, týká se to jen balónků podlouhlých, to znamená těch, které jsou delší než širší. Tlak vzduchu u takovýchto balónků je v okolí vrcholů menší, než na jeho stranách. Na nafouknutém balónku je to i dobře vidět. Jeho barvy jsou po bocích jasnější (je tu více roztažený). A jak se na úspěšném provedení „kouzla“ projevuje pružnost gumy? Když pomalu propichujeme blánu balónku, tato se ihned uzavře kolem špejle a vzduch nemá čas ani prostor unikat ven. A vlastně nemá ani sílu, aby se kolem špejle protlačil, protože jak už bylo napsáno výše, tlak vzduchu v balónku je v místech propichu menší.
Pokud budete propichovat balónek na bocích, určitě praskne. A vy, co jste článek dočetli až do tohoto místa, dokážete jistě zdůvodnit proč. Blána na boku balónku je ztenčená a napínaná tlakem vzduchu. Tento tlak nedovolí, aby se blána uzavřela těsně kolem špejle a důsledkem propíchnutí je tedy prasknutí balónku. Až někdy příště uvidíte kouzelníka propichovat balónek, klidně se přihlaste a oznamte mu, že to dokáže každý a hned mu to také předveďte. Samozřejmě, že předtím musíte hodně natrénovat. Jistě, že se vám pokus hned asi nezdaří. Možná některé z vás bude stát neustálé dokupování balónků o cosi korunek navíc. Tak vám možná přijde vhod přece jen malý trik – je dobré špejli maximálně vyhladit a ještě ji namočit do saponátu, nebo potřít mýdlem. V tom případě se vám dokonce možná podaří propíchnout balónek ne jednou, ale hned více špejlemi.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. Ale hlavně se u pokusů dobře bavte.
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat