Myslím, že i vám by mělo být
jasné, že ve vzduchu voda je a že jí není zrovna málo. I bezprostředně
v naší blízkosti. Jen se pořádně rozhlédněte. Že ji nevidíte? To ale přece
neznamená, že tam není. Že ji právě teď
nevidíte, není důležité. Vlastně je to důležité – znamená to, že neprší,
nemrholí, není mlha. Prostě voda je zrovna ve vzduchu v jiné, pro nás
neviditelné formě. Vědci spočítali, že kdybychom všechnu vodu schovanou
v atmosféře přeměnili na skutečnou, kapalnou vodu, vytvořila by vrstvu o tloušťce necelých 3 cm po celém povrchu naší
planety. A protože voda se v kopci neudrží a působením gravitace stéká až
do moře, voda v oceánech by se díky této přeměně zvedla odhadem asi o 4 cm . Zdá se vám, že to nic
není? No jak myslíte. Sám si tolik vody představit vůbec nedokážu.
Nás by mělo zajímat, jak se
voda do vzduchu dostane. Budeme zkoumat běžné denní činnosti a pokusíme se to
zjistit. Vodu ve vzduchu totiž hodně potřebujeme. Nejenom aby měli zemědělci a
zahrádkáři radost, ale hlavně aby se nám všem dobře dýchalo a mluvilo. No a na
úvod jednoduchý a rychlý pokus. Najděte zrcátko (může to být třeba to velké
v koupelně nebo maličké, která vám maminka půjčí ze své kabelky) a
dýchněte na něj. Vidíte? Rosa! Rosa, to je přece voda a to znamená, že
vydechujeme mimo jiné i vodu. Když už jsme v té koupelně, všimli jste si
někdy po sprchování, jak zrcadlo vypadá? No jistě, je na něm spousta vody ve
formě malých kapiček. Tolik kapiček, že se v zrcadle vůbec neuvidíte? Odkud se
tam jen vzala?
Nabídnu vám několik otázek.
Zkuste si ke každé udělat jednoduchý pokus. Pozorovat, co se děje, a pokládat
si otázku „proč?“. Snažte se ovlivnit okolnosti, za kterých pokusy probíhají, a
objevit, jaký mají různé fyzikální i jiné podmínky vliv na průběh pokusů. Co se
stane, když pověsíte mokré prádlo na šňůru? Ve které dny je nejlepší sušit
prádlo? Usuší se prádlo lépe v noci, nebo přes den? Co se stane s dešťovými
loužemi na chodníku – záleží na teplotě? Máte akvárium – co by se stalo,
kdybyste do něj půl roku nedoplňovali vodu? Co se stane, když v mělké
nádobě necháte pár dní stát vodu? Po několik dní porovnávejte vlhkost pod
deskou nebo kamenem s vlhkostí okolní půdy. Co udělají listy, když je
odtrhnete z rostliny?
Všechna tato pozorování
bychom měli ukončit zjištěním, že tělesa obsahující vodu jsou schopna ji
uvolňovat do vzduchu. Přeměna vody na páru se nazývá vypařování, opačný děj,
při kterém se vodní pára zpětně mění na vodu, nazýváme kapalnění. Vodu do
ovzduší uvolňují nejen pevná tělesa, ale také všechny řeky, jezera, oceány.
Tato voda ve své neviditelné formě vystupuje jako vodní pára a za určitých
podmínek je schopna zviditelnit se do podoby mraku, dešťové kapky, mlhy, rosy,
sněhu.
Když se voda vypařuje,
složky, které jsou v ní rozpuštěné, zůstávají. Snadno se o tom
přesvědčíme. Rozpustíme sůl ve vodě – jen takové množství, aby se ve vodě
všechna rozpustila. Sklenici se slanou vodou vystavte na sluníčko (sluníčko
není přímo nutné, jen bez něj bude pokus trvat déle). V pravidelných
intervalech sklenici pozorujte. Výsledek pokusu se dal čekat – vody ubývá, zato
na stěnách sklenice přibývají ostrůvky soli.
Až se všechna voda odpaří, zůstane ve sklenici jen sůl. Krásně
zkrystalizovaná sůl. Pokuste se rozpouštět i jiné látky – cukr, mouku, hlínu ze
zahrádky. Jsou všechny látky rozpustné? Jak se liší průběh pokusu u
jednotlivých látek?
Voda tekoucí
z vnitrozemí do moře vždy obsahuje nějaké rozpuštěné minerální látky,
které přibrala při stékání z kopců. Určitě jste se ve škole učili o jezerech,
která obsahují slanou vodu, a že jiná jezera mají naopak vodu sladkou. Jak je
to možné? Kterých jezer je více a proč?
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby – i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy.
Žádné komentáře:
Okomentovat