I Valentýnský svátek může být
zajímavým tématem pro vědecké experimenty. Připojte se, přiberte kamarády nebo
kamarádky a experimentujte spolu. Možná se vám budou zdát dnešní pokusy velmi
jednoduché a nevědecky dětské. Ale kdo z vás může s určitostí
rozhodnout, kde začíná cesta k Nobelově ceně? Co když ta vaše začíná právě
dnes, u Valentýnských pokusů?
Jednou z klasických Valentýnských
pozorností jsou určitě sladkosti. K našemu prvnímu pozorování by se
tematicky asi nejvíce hodilo čokoládové valentýnské srdce, ale stejně tak
můžete použít stejné čokoládové kousky z bonboniéry a svoje pozorování
později rozšířit na jakékoliv stejné bonbóny nebo druhy čokolády. Zdá se vám,
že „zničit“ cukrovinky byť možná zajímavým pokusem je škoda? Tak to se zeptejte
svých zubů (nebo své paní zubařky), jak se jim zamlouvá pojídání sladkostí...
Co myslíte: rozpustí se čokoláda
lépe ve studené nebo horké vodě? A bude proces rozpouštění probíhat stejně
rychle? Pravděpodobně většina z vás při odpovědi zvolí variantu
rychlejšího rozpuštění v horké vodě. Ale to, zda rozpouštění bude mít
stejný nebo odlišný průběh odhadnout asi nedokážete. K ověření své domněnky a
odpozorování průběhu rozpouštění si připravte ¨dvě skleničky (je nutné, aby
vydržely horkou vodu – třeba takové, ve kterých si rodiče dělají kávu nebo vy
zaléváte sáček čaje – ostatní skleničky mohou prasknout!), studenou a horkou
vodu (pozor na nebezpečí opaření se horkou vodou – je nutný dozor dospělé
osoby!), dvě stejná valentýnská čokoládová srdíčka (nebo dvě políčka čokolády),
tužku a blok na poznámky. Stránku bloku si rozdělte svisle na dvě poloviny –
jednu nadepište „studená“ a druhou „teplá“ (takovému způsobu zápisu pozorování
se říká T-graf). Jedno čokoládové srdce vložte do misky s horkou vodou a
druhé do misky se studenou vodou. Kousky čokolády kontrolujte každých deset
minut a svoje postřehy z průběhu rozpouštění si zapisujte do T-grafu.
Pokud se vám myšlenky lépe formulují ve formě nákresu, klidně místo psaní vět
kreslete náčrtky. Všímejte si a zapisujte nebo zakreslujte každičkou drobnost –
slyšíte syčení?, vytváří rozpouštějící se čokoláda nějaké zajímavé obrazce nebo
tvary (připomínají vám něco)?, viděli jste bublinky?, objevily se nějaké jiné
neočekávané barvy?, ... Mě by třeba zajímalo,
zda čokoláda (bonbón) plave na vodě a pokud ano, tak jestli se na hladině udrží
celou dobu. Domnívám, že hlavní otázku –
zda se dříve podlehne čokoláda v horké nebo studené vodě – vyřešíte všichni
správě. Ale dokážete vysvětlit, proč se v misce s horkou vodou probíhá
celý děj rychleji? Hodně záleží na druhu použité čokolády.Některé vůbec
nezareagují, jiné se začnou rozplývat. Do těch prvních zkoušejte „dlubat“
například špejlí.
Chutná stejná čokoláda pokaždé
stejně? Vyzkoušejme. Odlomte z čokolády dvě tabulky. Obě zabalte do
alobalu a jednu z nich vložte na několik hodin do mrazáku a druhou
nechejte odpočívat při pokojové teplotě. Po určité době rozbalte tu, co ležela
v pokojové teplotě, položte si ji na jazyk a zaměřte na ni své smysly: jak
rychle taje?, jak dlouho vnímáte její chuť a vůni? Registrujte každou
sebenepatrnost. Po dokončení první části experimentu vypijte několik hltů vody,
snězte kousek jablka nebo sušenku – je nutné, abyste si očistili patro
v ústech od chuti čokolády. Nyní rozbalte čokoládu z ledničky a
udělejte s ní to samé – položte si ji na jazyk a nechte roztávat.
Rozlišíte rozdílné pocity a vjemy při tání obou kousků čokolád?
Rychlost rozpouštění čokolády
ovlivní její chuť, stejně tak jako její změněná struktura. Zamrzlá čokoláda se
musí nejdříve v ústech rozehřát a pak teprve může roztát, zatímco
nepodchlazená čokoláda začíná ihned tát. Chutná tedy více podchlazená čokoláda
nebo ta „pokojová“?
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby – i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy.
Žádné komentáře:
Okomentovat