neděle 30. října 2011

Bubli, bubli, bubliny – jak to dělá peroxid?

S peroxidem vodíku (někdy se mu říká také kysličník) se asi každý z nás aspoň jednou setkal. To je ta kouzelná vodička, která nás všechny v dětství provázela nebo provází skoro na každém kroku. Když se pořežete nebo škrábnete, nalijete na to peroxid, ten začne pěnit a rána se vyčistí. Takže pokud peroxid začne bublat a pěnit znamená to, že jsou v ráně nějaké bakterie? Vypadá to tak.  Aspoň nám to říkají, ale jak si ukážeme, všechno není vždy tak, jak se říká…

Začneme právě naší pokožkou. Jsou na ní nějaké bakterie a mikroby? Mikroorganismy prostým okem vidět nemůžeme, přesto tam jsou. Proč by zrovna na pokožce být neměl! Přitom je jedno, jak často si myjete ruce, nezáleží na tom, jak často se drhnete. Na vaší kůži prostě žijí bakterie a další mikroorganismy. Takže jestliže na kůži žijí tyto organismy běžně, tak by měl při nalití na neporaněnou pokožku peroxidu peroxid začít pěnit, ne? Vyzkoušejte a uvidíte.

Tak co, pěnilo? Tvořily se bubliny? Pravděpodobně ne, ledaže byste měli na pokožce nějakou odřeninu, nebo drobnou ranku.  Proč tedy vznikají bublinky, když k jejich vzniku není potřebná přítomnost mikroorganismů? Peroxid pění a bublá kvůli látce zvané kataláza.  Kataláza se nachází ve vaší krvi a v buňkách vašeho těla. Je to enzym, který napomáhá rozkladu peroxidu vodíku na vodu a kyslík. K tomu, abychom pozorovali, jak se projevuje, nepotřebujeme ale vůbec vlastní krev. Naštěstí pro nás je kataláza přítomná také v bramborách. Uřízněte kousek brambory, kápněte na řeznou plochu peroxid a pozorujte bublinky. To, že brambora na řezu pění, samozřejmě neznamená, že je nakažená. Stejně tak bublinky při kápnutí peroxidu do odřeniny neznamenají, že je rána nakažená, ale to, že jsou v ní poškozené buňky. Peroxid se při poškození buňky dostane do kontaktu s katalázou a začne pěnit.

Proč tedy „kysličník“ v ráně bublá? Chemický vzorec peroxid vodíku H2Oje velmi podobný chemickému vzorci vody H2O. Písmeno H ve vzorcích znamená jeden atom vodíku, písmeno O představuje jeden atom kyslíku. Ze vzorců je tedy vidět, že molekula peroxidu vodíku je tvořena dvěma atomy vodíku a dvěma atomy kyslíku a je téměř stejná, jako molekula vody - má jen o jediný atom kyslíku více než voda. Zdá se, že tento nepatrný rozdíl nemůže znamenat výraznou změnu v chování obou látek, ale opak je pravdou. Například přidání jednoho atomu kyslíku k železu způsobí rezivění železa! Měkká, narudlá rez se jistě velmi liší od nezrezivělého kousku železa. Jeden atom kyslíku navíc dělá z peroxidu vodíku zcela jinou látku. Peroxid vodíku, pokud je koncentrovaný, je velmi nebezpečná látka. To je důvod, proč peroxid vodíku koupíte v drogeriích nebo v lékárnách pouze v 3% koncentraci. Ve 100 ml peroxidu vodíku z lékárny jsou tedy pouze 3 ml koncentrovaného peroxidu vodíku. Zbylých 97 ml vody způsobí dostatečné zředění této chemikálie k bezpečnému domácímu použití.

Peroxid vodíku se zvolna rozkládá, uvolňuje jeden atom kyslíku a mění se na vodu. Určité látky dokážou tuto rychlost průběhu reakce zvýšit a způsobí, že se kyslík z peroxidu uvolňuje velmi rychle. Kataláza má právě tuto vlastnost. A to je důvod, proč je tedy peroxid vodíku dobrý. Pro některé mikroorganismy je kyslík ve vysoké koncentraci jedovatý. Takže pokud dostaneme do rány dostatečné množství kyslíku, mikroorganismy zahynou. Na oděrce se vytvoří strup, který mikroorganismům zabrání v přístupu do rány. A přestože je podle našich dědečků a babiček stejně dobré odřeninu vydrhnout, přece jen je pohled na krásně šumící a bublající peroxid v oděrce příjemnější… 

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte, ale hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!

Žádné komentáře:

Okomentovat