neděle 14. října 2012

Jak se vrhají stíny

Každý člověk a všechna tělesa kolem nás mohou vrhat (a také vrhají) stíny. Stín nám vlastně ukazuje, jak by trojrozměrné předměty mohly vypadat znázorněné v rovině – třeba zakreslené na listu papíru. Dnes budeme experimentovat se stíny a přitom se možná dozvíme něco i o pohybu Slunce na obloze.
Na úvod snadná otázka, kde je Slunce v poledne? Jak odpovíte? Vaše odpověď bude asi hodně ovlivněná tím, kolik máte roků. Zkuste udělat průzkum, mezi svými kamarády, sourozenci, rodiči a příbuznými. Na zdánlivě jednoduché otázky bývá velmi těžké odpovědět. Položte jim tuto otázku a zapisujte si odpovědi. Je mezi nimi nějaká hodně zajímavá? Nějaká, která vás z rozličných důvodů zaskočila nebo rozesmála? Napište mi, co jste se dozvěděli – emailová adresa je na konci článku. Stejně jednoduše se tváří otázka, co je to stín? Přemýšlejte, co odpovědět.

Hra se stíny
Na následující pokus by bylo nejlépe mít k ruce ještě dva nebo raději více kamarádů. Jeden z nich bude hrát sochu – postaví se, nehýbá se – a ostatní členové týmu zakreslí jeho obrysy na chodník nebo nějaký jiný rovný povrch.  Pozorujte stín sochy (její obrys nakreslený na chodníku) a určitě najdete něco, co vás zaujme. Po 30 – 60 minutách požádejte vašeho kamaráda sochu, aby si znovu postavil na stejné místo do stejné pozice. Změnilo se něco? Pokuste se odhadnout, kde bude mít vaše socha stín za jednu, dvě nebo tři hodiny – pozorujte, jak rychle a kterým směrem se její stín pohybuje. Své odhady kontrolujte pravidelným měřením. Všimnete si souvislosti mezi pohybem stínu a pohybem Slunce? Pokud jste dospělejší, bude se vám zdát tento pokus spíše legrační. Tak právě pro vás mám úkol složitější – zkuste měřit délku stínu a její změny. Doporučuji tento pokus provádět v době 10 – 14 hodin a měřit opět každou hodinu. Kontrolní otázka – kdy je stín sochy nejdelší? Diskutujte svá pozorování s kamarády, pokuste se přijít na to, proč tomu tak je.

Vše se točí kolem Slunce
V dalším pokusu budeme demonstrovat zákonitosti denního pohybu Země. Při pozorování pohybu Slunce na obloze si určitě všimnete, jak při přechodu přes oblohu Slunce nejdříve stoupá a pak od určité doby opět klesá k horizontu. Ve skutečnosti se ovšem pohybuje Země. Přesvědčte pár kamarádů, že následující pokus bude velmi zábavný a zajímavý. Uspořádejte je do kruhu, v jehož středu bude stát svítící lampa. Vyzvěte kamarády, ať se pomalu točí kolem své osy (například doleva). Důležité je, aby jejich oči nesledovaly přímo lampu. Malá rada – předpažte pravou ruku a při otáčení se dívejte do směru, kterým ukazuje ruka. To, co právě teď předvádíte, je otáčivý pohyb Země kolem osy při obíhání kolem Slunce.  Nezkoušejte se zároveň točit a obíhat kolem Slunce (= lampy). Museli byste se za jeden oběh kolem lampy otočit 365krát! Čeho byste si měli všimnout? Někdy jste čelem k lampě a vidíte světlo, jindy jsem k lampě zády. Tím by se vám měla objasnit situace se střídáním dne a noci. Ale co ten zdánlivý pohyb Slunce, které se vlastně nepohybuje? Pokud stále sledujete směr, který ukazuje ruka, nevnímáte svůj pohyb, ale zdá se vám, že se pohybují okolní předměty. A tedy i Slunce. Všimněte si – ruka se točí doleva, ale protože vy se otáčíte současně s rukou, zdá se vám, že se lampa pohybuje doprava.
Lidé se dříve domnívali, že se Slunce skutečně pohybuje kolem Země.  Víte, kdo se první nebál vyslovit myšlenku, že je to právě naopak?

Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte! 
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby – i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy.



Žádné komentáře:

Okomentovat