Zkuste se vžít do následující situace: Jste zkoušeni. Otázka je, jak byste změřili výšku mrakodrapu pomocí barometru. Napadne vás super jednoduché řešení. Prostě přivázat barometr na provázek, spustit ho ze střechy mrakodrapu a změřit jeho délku. Odpověď geniálně prostá ovšem rozzuří zkoušejícího tak, že vás od zkoušky vyhodí. Prý vaše řešení není dost fyzikální. Sic! Co teď? Zabalíte to, přestože jste si jisti, že vaše řešení je správné? Tak to ať vás ani nenapadne! Pokud jste přesvědčeni o své pravdě, bojujte! Podobně jako student, kterému se výše uvedená příhoda stala.
Student se odvolal a škole nezbylo než jmenovat nezávislou komisi, která by zjistila, zda má student aspoň základní fyzikální znalosti. Po šesti minutách přípravy se komise od studenta dozvěděla, že řešení je víc, ale není mu jasné, podle čeho se měří „fyzikálnost“ daného řešení, která odpověď by komisi uspokojila. A proto že jim přednese všechny možnosti: „Jedno řešení je shodit barometr ze střechy mrakodrapu, měřit čas a podle vzorce pro volný pád vypočítat výšku budovy. Vy byste asi ale chtěli barometr vrátit celý, že? No tak to bych změřil délky stínů barometru a mrakodrapu a pak už trojčlenkou výšku zjistí každý. Taky by šlo postupně přikládat barometr ke zdi, dělat rysky a ty pak spočítat. Ale to je hodně pracné řešení, to by se mi dělat nechtělo. Ještě nudnější způsob je změřit tlak na chodníku a na střeše mrakodrapu a podle rozdílu tlaků určit výšku budovy z tabulek... Ale nám učitelé pořád připomínají, že máme myslet nezávisle, originálně, netradičně. Takže já bych asi šel k domovníkovi: ‚Tento pěkný nový barometr může být váš, když mi řeknete, jak je vysoká tato budova...‘ “ Jak komise nakonec rozhodla? Určitě ke spokojenosti všech budoucích fyziků, protože tím studentem byl Niels Bohr, jediný dánský laureát Nobelovy ceny.
A co že je ten barometr? Přístroj k měření atmosférického tlaku vzduchu. Moc důležitý zejména pro meteorology, protože podle hodnot, které ukazuje a podle změn těchto hodnot, se dá předpovídat počasí. Takový jednoduchý barometr není žádný problém vyrobit. Co budete potřebovat? Sklenici se širokým hrdlem, balónek, gumičku, špejle, sekundové lepidlo, výkres a pero. Na hrdlo sklenice natáhněte ustřižený balónek (příliš nenapínejte!) a obtočenou gumičkou upevněte k hrdlu sklenice. Lepidlem přilepte k balonku špejli. Výkres přeložte podélně (bude sloužit jako stupnice). Sklenici postavte na jednu polovinu výkresu a na druhou perem vyznačte stupnici. Podívejte se na obrázek...
Jak náš barometr funguje? Pokud se tlak vzduchu sníží, balonek se vyboulí a špejle se nepatrně sklopí dolů. Naopak když se tlak vzduchu zvýší, balonek bude zatlačený do sklenice a konec špejle se zvedne. Pak už jen několikrát v průběhu dne pozorujte vychylování špejle, zapisujte, jestli ukazuje větší či menší hodnoty a také sledujte, jak se mění počasí. Normální hodnota atmosférického tlaku je 1013 hektopascalů. Má-li být slunečno, barometr ukazuje vyšší hodnoty. Pokles barometru signalizuje zhoršení počasí. Prověřte, zda počasí opravdu reaguje na změny vašeho barometru.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Student se odvolal a škole nezbylo než jmenovat nezávislou komisi, která by zjistila, zda má student aspoň základní fyzikální znalosti. Po šesti minutách přípravy se komise od studenta dozvěděla, že řešení je víc, ale není mu jasné, podle čeho se měří „fyzikálnost“ daného řešení, která odpověď by komisi uspokojila. A proto že jim přednese všechny možnosti: „Jedno řešení je shodit barometr ze střechy mrakodrapu, měřit čas a podle vzorce pro volný pád vypočítat výšku budovy. Vy byste asi ale chtěli barometr vrátit celý, že? No tak to bych změřil délky stínů barometru a mrakodrapu a pak už trojčlenkou výšku zjistí každý. Taky by šlo postupně přikládat barometr ke zdi, dělat rysky a ty pak spočítat. Ale to je hodně pracné řešení, to by se mi dělat nechtělo. Ještě nudnější způsob je změřit tlak na chodníku a na střeše mrakodrapu a podle rozdílu tlaků určit výšku budovy z tabulek... Ale nám učitelé pořád připomínají, že máme myslet nezávisle, originálně, netradičně. Takže já bych asi šel k domovníkovi: ‚Tento pěkný nový barometr může být váš, když mi řeknete, jak je vysoká tato budova...‘ “ Jak komise nakonec rozhodla? Určitě ke spokojenosti všech budoucích fyziků, protože tím studentem byl Niels Bohr, jediný dánský laureát Nobelovy ceny.
A co že je ten barometr? Přístroj k měření atmosférického tlaku vzduchu. Moc důležitý zejména pro meteorology, protože podle hodnot, které ukazuje a podle změn těchto hodnot, se dá předpovídat počasí. Takový jednoduchý barometr není žádný problém vyrobit. Co budete potřebovat? Sklenici se širokým hrdlem, balónek, gumičku, špejle, sekundové lepidlo, výkres a pero. Na hrdlo sklenice natáhněte ustřižený balónek (příliš nenapínejte!) a obtočenou gumičkou upevněte k hrdlu sklenice. Lepidlem přilepte k balonku špejli. Výkres přeložte podélně (bude sloužit jako stupnice). Sklenici postavte na jednu polovinu výkresu a na druhou perem vyznačte stupnici. Podívejte se na obrázek...
Jak náš barometr funguje? Pokud se tlak vzduchu sníží, balonek se vyboulí a špejle se nepatrně sklopí dolů. Naopak když se tlak vzduchu zvýší, balonek bude zatlačený do sklenice a konec špejle se zvedne. Pak už jen několikrát v průběhu dne pozorujte vychylování špejle, zapisujte, jestli ukazuje větší či menší hodnoty a také sledujte, jak se mění počasí. Normální hodnota atmosférického tlaku je 1013 hektopascalů. Má-li být slunečno, barometr ukazuje vyšší hodnoty. Pokles barometru signalizuje zhoršení počasí. Prověřte, zda počasí opravdu reaguje na změny vašeho barometru.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat