Brr, to je zima, říkáme si, když se v zimě ráno probudíme, na teploměru mínus dva stupně a venku sníh. Víte o tom, že teplo a zimu vnímá každý člověk trochu jinak? A že dokonce i vy sami můžete tutéž teplotu jednou cítit jako chlad a podruhé jako teplo? Umět zvládat nízké teploty může být do značné míry jednak věc dědičných dispozicí, ale také věc cviku, tréninku, otužování. Určitě máte mezi sebou spolužáky, kteří už brzy na jaře vytahují ze skříní kraťasy a na podzim chodí v triku, když vy už saháte po zimních bundách. A možná jste viděli v televizi o Vánocích plavce potápějící se u Národního divadla v Praze do Vltavy.
Myslíte, že vy dokážete jistě rozeznat, co je teplé a co je studené? Pokusím se vás přesvědčit o opaku. Nachystejte si tři misky. Do levé nalijte teplou vodu, do prostřední vlažnou a do pravé studenou. Ponořte na chvíli levou ruku do levé misky a pravou ruku do pravé misky. Pak obě ruce ponořte do prostřední misky. Co pozorujete? Vnímají vaše ruce teplo stejně, nebo každá ruka jinak? Dokážete výsledek pokusu nějak rozumně vysvětlit?
Už jste si všimli, že když pijete teplý čaj, první doušky se zdají být vždy teplejší než poslední? Vůbec nerozhoduje, jestli čaj pijete velmi rychle nebo pomaleji. Co myslíte, je to proto, že si ústa na teplotu nápoje zvyknou, anebo proto, že nápoj u dna je chladnější? Přiznávám, moje otázka není zcela seriózní. Na vysvětlení se totiž podílí oba faktory. V každém případě jsou vrchní vrstvy kapaliny vždy teplejší než spodní. Tento jev si můžete prověřit jednoduchým pokusem, kterému říkáme podvodní sopka. Pokus jsme předváděli v květnu v televizi. Malou lahvičku s pár kapkami inkoustu naplňte horkou vodou a na její hrdlo připevněte provázek. Do velké nádoby nalijte do tří čtvrtin studenou vodu a do této nádoby pomocí provázku spusťte malou lahvičkou s obarvenou horkou vodou. Zabarvená voda stoupá k hladině a postupně obarvuje horní vrstvy vody. Proč? Teplá voda má menší hustotu než studená. To věděl už pan Archimédes. Pokud se vám podaří dobře „trefit“ teploty teplé i studené vody, probíhá jev velmi efektně, a budete-li mít po ruce foťák, získáte krásné fotky. Co myslíte, bude jev fungovat i naopak? Vyzkoušejte. V mrazničce nechejte například v kelímku od jogurtu zmrznout obarvenou vodu, led pak položte na hladinu v nádobě s vlažnou vodou. Jak bude pokus probíhat? To nám napište sami!
Neobjevili jste v mrazáku náhodou ledové kostky? Pokud ano, vyzkoušejte ještě jeden jednoduchý pokus. Několik kostek ledu dejte do ubrousku a poproste dospělého, aby je rozdrtil třeba paličkou na maso. Rozdrcený led dejte do PET láhve a uzavřete víčkem. Led v láhvi pořádně protřepejte a položte na stůl. Co se stane? To neprozradím. Ale vysvětlím, proč se tak stane. Led v láhvi sníží teplotu vzduchu a zmenší jeho objem.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Myslíte, že vy dokážete jistě rozeznat, co je teplé a co je studené? Pokusím se vás přesvědčit o opaku. Nachystejte si tři misky. Do levé nalijte teplou vodu, do prostřední vlažnou a do pravé studenou. Ponořte na chvíli levou ruku do levé misky a pravou ruku do pravé misky. Pak obě ruce ponořte do prostřední misky. Co pozorujete? Vnímají vaše ruce teplo stejně, nebo každá ruka jinak? Dokážete výsledek pokusu nějak rozumně vysvětlit?
Už jste si všimli, že když pijete teplý čaj, první doušky se zdají být vždy teplejší než poslední? Vůbec nerozhoduje, jestli čaj pijete velmi rychle nebo pomaleji. Co myslíte, je to proto, že si ústa na teplotu nápoje zvyknou, anebo proto, že nápoj u dna je chladnější? Přiznávám, moje otázka není zcela seriózní. Na vysvětlení se totiž podílí oba faktory. V každém případě jsou vrchní vrstvy kapaliny vždy teplejší než spodní. Tento jev si můžete prověřit jednoduchým pokusem, kterému říkáme podvodní sopka. Pokus jsme předváděli v květnu v televizi. Malou lahvičku s pár kapkami inkoustu naplňte horkou vodou a na její hrdlo připevněte provázek. Do velké nádoby nalijte do tří čtvrtin studenou vodu a do této nádoby pomocí provázku spusťte malou lahvičkou s obarvenou horkou vodou. Zabarvená voda stoupá k hladině a postupně obarvuje horní vrstvy vody. Proč? Teplá voda má menší hustotu než studená. To věděl už pan Archimédes. Pokud se vám podaří dobře „trefit“ teploty teplé i studené vody, probíhá jev velmi efektně, a budete-li mít po ruce foťák, získáte krásné fotky. Co myslíte, bude jev fungovat i naopak? Vyzkoušejte. V mrazničce nechejte například v kelímku od jogurtu zmrznout obarvenou vodu, led pak položte na hladinu v nádobě s vlažnou vodou. Jak bude pokus probíhat? To nám napište sami!
Neobjevili jste v mrazáku náhodou ledové kostky? Pokud ano, vyzkoušejte ještě jeden jednoduchý pokus. Několik kostek ledu dejte do ubrousku a poproste dospělého, aby je rozdrtil třeba paličkou na maso. Rozdrcený led dejte do PET láhve a uzavřete víčkem. Led v láhvi pořádně protřepejte a položte na stůl. Co se stane? To neprozradím. Ale vysvětlím, proč se tak stane. Led v láhvi sníží teplotu vzduchu a zmenší jeho objem.
Pozorujte, kreslete, zapisujte, mailujte. A hlavně se u pokusů dobře bavte!
Žádný pokus nedělejte bez přítomnosti dospělé osoby - i zdánlivě velmi jednoduchý pokus může nadělat spoustu neplechy!
Žádné komentáře:
Okomentovat